...tak jsem se konečně pustila do oblíbeného pufa nebo podsedáku. Největší oříšek byl sehnat tlusté jehlice. Doma pouze dvanáctky, tak jsem vyrazila do galanterie. V jedné mi paní tvrdila, že nejširší jsou dvanáctky. Není nad odborníky na svém místě. Ve druhé, kam chodím mimochodem radši, měli jen patnáctky. Nedá se, dvacítky nebyly, tak zkusím. Použila jsem avízovanou vlnu Yetty. Jen tři klubíčka dohromady. Mělo jich být šest. Myslím, že to stačilo. A co se mi na pufovi nejvíc líbí? Ta jeho úžasná schopnost recyklovat. Narvala jsem do něj vše, co mi přišlo pod ruku. Malé oblečení, staré ručníky a zkrátka všechno, co už nikdo nechce a mě je přesto líto to vyhodit....(Dneska jsem třídila skříně a vyřazovala malé oblečení - a že ho máme po třech dětech -, tak se nejspíš dám do dalšího...)
...žluté kvetení na zahradě...
Hlaváček jarní. Se sluníčkem otevírá své nádherné květy, se západem je zavírá...
..jeden jediný narcis, který letos vykvetl...
...příjemný zbytek nedělního odpoledne...A.